Detekce autoprotilátek imunoglobulinové třídy IgG proti
antigenu M2, LKM1, LC1, SLA a F-Actinu v lidském séru. Test je založen na principu enzymoimunologické analýzy. Vyšetření má význam pro diagnostiku autoimunitních hepatopatií.
Autoprotilátky u autoimunitních onemocnění jater:
onemocnění | ANA | SMA | ANCA | anti-LKM | anti-SLA | anti-LC1 | AMA | AIH1 | + | + | +/- | | +/- | | | AIH2 | | | +/- | + | | + | | AIH3 | | | +/- | | + | | | PBC | + | | | | | | + | PSC | | | + | | | | | overlap sy | + | +/- | | | + | | + | APECED sy | | | | + | | | | AIH autoimunitní hepatitida, PBC
primární biliární cirhoza, PSC progresivní sklerozující cholangitida, APECED autoimmune polyendocrinopathy-candidiasis,
ectodermal dystrophy syndrome, autoimunitní polyglandulární syndrom typu 1 ANA antinukleární
protilátky SMA
– protilátky proti hladkým svalům s cílovým antigenem F- actinem
ANCA –
protilátky proti cytoplazmě neutrofilů, většinou jde o ANA proti laminům jader myeloidních buněk, které připomínají svým
fluorescenčním obrazem na etanolem fixovaných lidských granulocytech pANCA antiLKM - protilátka proti Liver kidney microsomal antigen (epitopy cytochromu P450
2D6) antiSLA –
protilátka proti Soluble liver antigen anti LC1 – protilátka proti Liver cytosolic - 1 antigen (antigenem je formiminotranferáza/cyklodeamináza)
AMA – protilátky proti antigenům
mitochondrií, typ anti M2 je přítomen u 95 % pacientů s PBC
Diagnóza nemůže být stanovena pouze
na základě pozitivity autoprotilátek. Je nutné provedení dalších laboratorních a klinických vyšetření.
|