FLC-kappa _S |
FLC kappa free (S; % [mg/l] nefelometrie) |
Odběr do: | Plast s akcelerátorem srážení (se separačním gelem) |
Materiál: | Krev venózní |
Maximální doba doručení do laboratoře: | 6 [hodina] při 20 °C |
Provádíme: |
Dostupnost rutinní: | Pondělí až pátek |
Odezva rutinní: | výsledek vyšetření do 14 dní od přijetí vzorku |
Stabilita po preanalytické úpravě: |
při 20 -25 °C: | 1 | [den] |
při 4 - 8°C: | 1 | [týden] |
při -20°C: | 12 | [týden] |
Pokyny k preanalytické úpravě vzorku: |
Krev nechat srazit cca 20 minut v místě odběru při pokojové teplotě, do laboratoře dopravit nejpozději za 6 hodin po odběru. |
Referenční rozmezí: |
Věk od | Věk do | DRM | HRM | Jedn. | Další údaje | |
0D | 99R+ | 3,30 | 19,40 | mg/l |
|
Zdroj referenčních mezí: |
Výrobcem reagencií - firmou The Binding Site - doporučená referenční rozmezí pro stanovení na turbidimetru Optilite. |
Analytické snížení: |
Každý monoklonální FLC obsahuje jedinečné kombinace aminokyselin. Proto je teoreticky možné, že určité monoklonální proteiny jsou pomocí imunoanalytického testu nedetegovatelné, a v důsledku toho zjištěné hodnoty mohou být oproti očekávání nižší. Ve skutečnosti se tato situace při použití testů Freelite (námi používaná reagenční souprava) vyskytuje mimořádně vzácně. U podezřelých vzorků je nutné ověřit možné zvýšení dalšími metodami (imunofixace a elektroforézy sérových proteinů). |
Analytické zvýšení |
U kontrolního séra o koncentraci volných kappa řetězců 40 mg/L byla prokázána minimální interference s bilirubinem o koncentraci 200 mg/L (– 6,2 %), s hemoglobinem o koncentraci 5 g/L (+7,8 %) a chylem (turbidita 1930 jednotek formazinu) (– 5,8 %). |
Interference: |
Poznámka: |
|
Další informace: |
Abstrakt Imunoglobulinové molekuly jsou
složeny vždy ze dvou identických těžkých řetězců (alfa, delta, epsilon, gamma nebo mí), které určují třídu
imunoglobulinu a ze dvou identických lehkých řetězců (κ nebo λ). Každý lehký řetězec je kovalentně vázán na
těžký řetězec a vždy dva těžké řetězce jsou kovalentně spojeny v tzv. pantové
(“hinge”) oblasti. U zdravých jedinců existuje většina lehkých řetězců v séru v
popsané formě, tzn. vázané na těžký řetězec, nicméně i v sérech zdravých jedinců jsou přítomny nízké hladiny volných
lehkých řetězců (“free light chains”, FLC) jako
důsledek nadprodukce a sekrece FLC
plazmatickými buňkami. Molekulová
hmotnost obou lehkých řetězců je zhruba 22,5kD; sérové volné lehké řetězce κ (κ-FLC) existují převážně jako
monomery a volné lehké řetězce λ (λ-FLC) ve formě kovalentně vázaného dimeru
s molekulovou hmotností zhruba
45kD. Tato skutečnost je příčinou
odlišné rychlosti glomerulární
filtrace κ-FLC a λ-FLC a může objasnit
rozdíly v poměru κ-FLC/λ-FLC nalézané v séru (0,625) a u vázaných lehkých řetězců, kde je
poměr κ/λ roven 2.0. Hladiny FLC v moči jsou nízké.
Ve
zdravé ledvině reabsorbují tubulární buňky selektivně všechny FLC, proto je přítomnost FLC v moči spíše důsledkem
sekrece přímo v močovém systému. Omezení Každý monoklonální FLC obsahuje
jedinečné kombinace aminokyselin. Proto je teoreticky možné, že
určité monoklonální proteiny jsou pomocí imunoanalytického testu nedetekovatelné, a v důsledku
toho zjištěné hodnoty mohou být
oproti očekávání nižší. Ve skutečnosti se tato situace při použití testů Freelite
(námi používaná testovací souprava) vyskytuje mimořádně vzácně. Podezřelé vzorky je
nutné nejprve testovat na nadbytek antigenu a potom
pátrat pomocí dalších laboratorních metod (imunofixace a elektroforézy
sérových proteinů). U kontrolního séra o koncentraci volných kappa řetězců 40 mg/L byla prokázána minimální interference s bilirubinem o koncentraci 200 mg/L (– 6,2 %), s hemoglobinem o koncentraci 5 g/L (+7,8 %) a chylem (turbidita 1930 jednotek formazinu) (– 5,8 %). Použití pro klinické účely Vyšetření volných lehkých řetězců slouží k diagnostice a monitorování klonálních gamapatií a mnohočetného myelomu. Zvýšené sérové hladiny monoklonálních FLC se vyskytují při maligní proliferaci plazmatických buněk (např. u mnohočetného myelomu), u AL amyloidózy a choroby spojené s depozity lehkých řetězců. Zvýšené sérové hladiny polyklonálních FLC se mohou vyskytovat u autoimunitních chorob, jako je systémový lupus erythematodes. Přítomnost vyšších hladin FLC v moči může indikovat postižení ledvin nebo maligní lymfoproliferativní onemocnění (např. mnohočetný myelom). Nález monoklonálních FLC v moči je spojován s další lymfoidní malignitou, která je charakterizována produkcí tzv. Bence Jonesova proteinu.
Literatura 1. Cole PW,
Durie BGM, Salmon SE. (1978) Immunoquantitation of free light chain immunoglobulins: Application in multiple myeloma. J.
Immunol. Meth. 19, 341-349. 2.
Pescali E, Pezozoli A, (1988)
The clinical spectrum of pure
Bence-Jones proteinuria. Cancer 61, 2408-2415. 3.
Solling K, Solling J, Romer FK. (1981) Free light chains of immunoglobulins in serum from patients with
rheumatoid arthritis, sarcoidosis, chronic infections and pulmonary cancer. Acta. Med. Scand. 209, 473-477. 4. Drayson M, Tang LX, Drew R, Mead GP,
Carr-Smith H and Bradwell AR. (2001). Serum free light chain measurements for identifying and monitoring patients with
non-secretory myeloma. Blood 97, 2900-2902. 5. Bradwell AR, Carr-Smith HD, Mead GP, Tang
LX, Showell PJ, Drayson MT and Drew R
(2001). Highly sensitive, automated immunoassay for immunoglobulin free light chains in serum
and urine. Clin. Chem. 47, 673-680. 6. Tang LX, Showell P, Carr-Smith HD, Mead
GP, Drew R and Bradwell AR (2000). Evaluation of
F(ab’) 2 -based latex-enhanced
nephelometric reagents for free immunoglobulin light chains on the Behring Nephelometer TM II. Clin. Chem 46:6,
Suppl. 2000, 705, pA181. 7. Bradwell
AR, Carr-Smith HD, Mead GP,
Harvey TC and Drayson MT.
(2003) Serum test for assessment of patients with Bence Jones myeloma. Lancet 361, 489-491.
8. Abraham RS, Katzman JA, Clark RJ, Bradwell AR, Kyle RA and Gertz MA (2003).
Quantitative Analysis of Serum Free Lght Chains: A new marker for the diagnostic evaluation of primary systemic
amyloidosis. Am. J. Clin. Pathol. 119, 274 – 278. 9. Lachmann
HJ, Gallimore JR, Gillmore JD, Carr-Smith HD, Bradwell AR, Pepys MB and Hawkins PN (2003). Outcome in systemic AL
amyloidosis in relation to changes in concentration of circulating immunoglobulin free light chains following
chemotherapy. Brit. J.Haem. 122, 78-84. 10. Bradwell AR, Carr-Smith HD, Mead GP and
Drayson MT (2002) Serum free light chain immunoassays and their
clinical application. Clinical and Applied Immunology Reviews 3, 17 – 33. 11. Katzmann
JA, Clark RJ, Abraham RS,
Bryant S, Lymp JF, Bradwell,
AR and Kyle RA. (2002) Serum and
diagnostic ranges for free kappa and free lambda immunoglobulin light
chains: relative sensitivity for detection of monoclonal light chains. Clin. Chem. 48, 1437-1444. 12. Bradwell AR (2009). Serum Free Light Chain Analysis, 5th Edition, Publ. Binding Site
Ltd, Birmingham, UK. 13. Mead GP, Carr-Smith HD, Drayson MT, Morgan GJ, Child JA and Bradwell AR (2004). Serum free light chains for monitoring multiple myeloma. Brit. J. Heamatol. 126, 348-354.
Zdroje informací: Příbalový leták firmy The Binding Site |