Abstrakt

Imunoglobulinové molekuly jsou složeny vždy ze dvou identických těžkých řetězců (alfa, delta, epsilon, gamma nebo mí), které určují třídu imunoglobulinu a ze dvou identických lehkých řetězců (κ nebo λ). Každý lehký řetězec je kovalentně vázán na těžký řetězec a vždy dva těžké řetězce jsou kovalentně  spojeny  v tzv.  pantové  (“hinge”)  oblasti.  U  zdravých  jedinců  existuje  většina lehkých řetězců v séru v popsané formě, tzn. vázané na těžký řetězec, nicméně i v sérech zdravých jedinců jsou přítomny nízké hladiny volných lehkých řetězců (“free light chains”, FLC)  jako  důsledek  nadprodukce  a  sekrece  FLC  plazmatickými  buňkami.  Molekulová hmotnost obou lehkých řetězců je zhruba 22,5kD; sérové volné lehké řetězce κ (κ-FLC) existují převážně jako monomery a volné lehké řetězce λ (λ-FLC) ve formě kovalentně vázaného dimeru  s molekulovou  hmotností  zhruba 45kD.  Tato  skutečnost  je  příčinou  odlišné  rychlosti glomerulární  filtrace  κ-FLC  a  λ-FLC  a  může  objasnit  rozdíly  v  poměru  κ-FLC/λ-FLC nalézané v séru (0,625) a u vázaných lehkých řetězců, kde je poměr κ/λ roven 2.0. Hladiny FLC v  moči jsou nízké.

Ve zdravé ledvině reabsorbují tubulární buňky selektivně všechny FLC, proto je přítomnost FLC v moči spíše důsledkem sekrece přímo v močovém systému.

Omezení

Každý monoklonální FLC obsahuje jedinečné kombinace aminokyselin. Proto je  teoreticky  možné,  že  určité  monoklonální  proteiny  jsou  pomocí imunoanalytického  testu  nedetekovatelné,  a  v důsledku  toho  zjištěné  hodnoty mohou být oproti očekávání nižší. Ve skutečnosti se tato situace při použití testů Freelite  (námi používaná testovací souprava) vyskytuje  mimořádně  vzácně.  Podezřelé  vzorky  je  nutné  nejprve testovat  na  nadbytek  antigenu   a  potom  pátrat  pomocí dalších laboratorních metod (imunofixace a elektroforézy sérových proteinů).

U kontrolního séra o koncentraci volných kappa řetězců 40 mg/L byla prokázána minimální interference s bilirubinem o koncentraci 200 mg/L (– 6,2 %), s hemoglobinem o koncentraci 5 g/L (+7,8 %) a chylem (turbidita 1930 jednotek formazinu) (– 5,8 %).

Použití pro klinické účelyOSN-E

Vyšetření volných lehkých řetězců slouží k diagnostice a monitorování klonálních gamapatií a mnohočetného myelomu.

Zvýšené  sérové  hladiny  monoklonálních  FLC  se  vyskytují  při  maligní  proliferaci plazmatických buněk (např. u mnohočetného myelomu), u AL amyloidózy a choroby spojené s depozity lehkých řetězců. Zvýšené sérové hladiny polyklonálních FLC se mohou vyskytovat u autoimunitních chorob,  jako  je systémový lupus erythematodes. Přítomnost vyšších hladin FLC  v  moči  může  indikovat  postižení  ledvin  nebo  maligní  lymfoproliferativní  onemocnění (např.  mnohočetný  myelom).  Nález  monoklonálních  FLC  v  moči  je  spojován  s další lymfoidní malignitou, která je charakterizována produkcí tzv. Bence Jonesova proteinu.

OSN-SLiteraturaOSN-E

1.  Cole PW, Durie BGM, Salmon SE. (1978) Immunoquantitation of free light chain immunoglobulins: Application in multiple myeloma. J. Immunol. Meth. 19, 341-349. 

2.  Pescali  E,  Pezozoli  A,  (1988)  The  clinical  spectrum  of  pure  Bence-Jones proteinuria. Cancer 61, 2408-2415. 

3.  Solling K, Solling J, Romer FK. (1981) Free light chains of immunoglobulins in serum from patients with rheumatoid arthritis, sarcoidosis, chronic infections and pulmonary cancer. Acta. Med. Scand. 209, 473-477. 

4.  Drayson M, Tang LX, Drew R, Mead GP, Carr-Smith H and Bradwell AR. (2001). Serum free light chain measurements for identifying and monitoring patients with non-secretory myeloma. Blood 97, 2900-2902.

5.  Bradwell AR, Carr-Smith HD, Mead GP, Tang LX, Showell PJ, Drayson MT and Drew  R  (2001).  Highly  sensitive,  automated  immunoassay  for  immunoglobulin free light chains in serum and urine. Clin. Chem. 47, 673-680.

6.  Tang LX, Showell P, Carr-Smith HD, Mead GP, Drew R and Bradwell AR (2000). Evaluation  of  F(ab’) 2 -based   latex-enhanced  nephelometric  reagents  for  free immunoglobulin light chains on the Behring Nephelometer TM II. Clin. Chem 46:6, Suppl. 2000, 705, pA181.

7.  Bradwell  AR,  Carr-Smith  HD,  Mead  GP,  Harvey  TC  and  Drayson  MT.  (2003) Serum test for assessment of patients with Bence Jones myeloma. Lancet 361, 489-491.

8.  Abraham RS, Katzman JA, Clark RJ, Bradwell AR, Kyle RA and Gertz MA (2003). Quantitative Analysis of Serum Free Lght Chains: A new marker for the diagnostic evaluation of primary systemic amyloidosis. Am. J. Clin. Pathol. 119, 274 – 278.

9.  Lachmann HJ, Gallimore JR, Gillmore JD, Carr-Smith HD, Bradwell AR, Pepys MB and Hawkins PN (2003). Outcome in systemic AL amyloidosis in relation to changes in concentration of circulating immunoglobulin free light chains following chemotherapy. Brit. J.Haem. 122, 78-84.

10.  Bradwell AR, Carr-Smith HD, Mead GP and Drayson MT (2002) Serum free light chain  immunoassays  and  their  clinical  application.  Clinical  and  Applied Immunology Reviews 3, 17 – 33. 

11.  Katzmann  JA,  Clark  RJ,  Abraham  RS,  Bryant  S,  Lymp  JF,  Bradwell,  AR  and Kyle  RA. (2002)  Serum  and  diagnostic  ranges  for  free  kappa and free lambda immunoglobulin light chains: relative sensitivity for detection of monoclonal light chains. Clin. Chem. 48, 1437-1444.

12.  Bradwell AR (2009). Serum Free Light Chain Analysis, 5th Edition, Publ. Binding Site Ltd, Birmingham, UK.

13.  Mead GP, Carr-Smith HD, Drayson MT, Morgan GJ, Child JA and Bradwell AR (2004).  Serum  free  light  chains  for  monitoring  multiple  myeloma.  Brit.  J. Heamatol. 126, 348-354.

Zdroje informací:

Příbalový leták firmy The Binding Site