Anti-endomyzium IgA_S |
Anti-endomyzium IgA (S; přítomnost [-] mikroskop. (IF, nepřímá)) |
Odběr do: | Plast s akcelerátorem srážení (se separačním gelem) |
Materiál: | Krev venózní |
Maximální doba doručení do laboratoře: | 6 [hodina] při 20 °C |
Provádíme: |
Dostupnost rutinní: | Pondělí až pátek |
Odezva rutinní: | výsledek vyšetření do 14 dní od přijetí vzorku |
Stabilita po preanalytické úpravě: |
při 20 -25 °C: | 1 | [den] |
při 4 - 8°C: | 1 | [týden] |
při -20°C: | 12 | [týden] |
Pokyny k preanalytické úpravě vzorku: |
Krev nechat srazit cca 20 minut v místě odběru při pokojové teplotě, do laboratoře dopravit nejpozději za 6 hodin po odběru. |
Normální hodnota: negativní, semikvantitativní hodnocení pozitivních nálezů: + až +++ Všem vzorkům požadavkem na toto vyšetření laboratoř automaticky vyšetří IgA, snížení může ovlivnit výsledek testu. |
Zdroj referenčních mezí: |
Výrobcem reagencií - firmou Aescu - doporučená referenční rozmezí pro stanovení, metoda NIF , analyzátor Helmed. |
Interference: |
Další informace: |
Protilátky proti endomysiu (AEA) ve
třídě IgA a IgG se používají jako velmi spolehlivý marker pro diagnostiku céliakie (senzitivita 83-95 % a specificita 94-99
% pro IgA ), jejich
cílovým antigenem je tkáňová transglutamináza. Ke zvýšení senzitivity a specifity vyšetření provádíme v kombinaci
s vyšetřením protilátek proti tkáňové transglutamináze metodou ELISA ve třídě IgA a IgG . Stanovení IgA, IgG protilátek proti tkáňové transglutamináze - klinický význam:
1. Celiakie je imunitně zprostředkované
systémové onemocnění vyvolané glutenem a jemu podobnými prolaminy u geneticky vnímavých
jedinců, charakterizované různou kombinací klinických příznaků za přítomnosti
specifických protilátek, HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 haplotypů a enteropatií. 2. Celiakie má
různorodý klinický obraz, ale může být i asymptomatická. Je třeba na ni myslet a provádět selektivní
screening, neboť je v populaci nedostatečně diagnostikovaná. 3. Neléčená celiakie může být spojena s
vážnými zdravotními komplikacemi. 4. Mezi nejvýraznější příznaky celiakie u dětí
patří gastrointestinální symptomy, neprospívání, porucha růstu a anémie z deficitu
železa. 5. Mezi onemocnění jednoznačně asociovaná s celiakií v dětském věku patří diabetes
mellitus 1. typu, juvenilní idiopatická artritida, IgA nefropatie, deficit sérového IgA,
autoimunitní thyroiditida, autoimunitní hepatitida, Downův syndrom, Turnerův syndrom a
Williamsův syndrom. 6. Základem diagnostiky v první linii u
symptomatického pacienta je vyšetření celkového IgA a anti-TG2 ve třídě IgA. Další sérologické
testy v primodiagnostice pacientů bez IgA deficitu nejsou nutné a mohou být zavádějící.
Negativita anti-TG2 u pacienta bez IgA deficitu diagnózu prakticky vylučuje. V době vyšetření však musí
pacient konzumovat stravu s lepkem v dostatečném množství (alespoň 15
g/den). 7. Při opakované pozitivitě protilátek anti-TG2 je nutno diagnózu potvrdit biopsií,
kterou indikuje dětský gastroenterolog. Diagnózu bez enterobiopsie stanovuje pouze
dětský gastroenterolog na základě splnění všech kritérií. 8. U asymptomatických
jedinců (asociovaných onemocnění a prvostupňových příbuzných) je doporučeno provést jako první vyšetření
HLA-DQ2 a HLA-DQ8, pokud je dostupné. Při pozitivitě HLA je nutné vyšetření protilátek –
viz bod 6. K potvrzení diagnózy u těchto pacientů je biopsie vždy nutná. Vzhledem k
vysoké prevalenci HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 u pacientů s diabetem 1. typu je vhodné jako
screeningové vyšetření provádět anti-TG2. 9. Pozitivita HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 genotypu je
v populaci velmi častá (35–40 %). Jen u malé části těchto pacientů se však vyvine celiakie.
Genetické vyšetření se proto nehodí k diagnostice celiakie a naopak se používá k jejímu
vyloučení. Negativita HLA-DQ2 a HLA-DQ8 diagnózu celiakie prakticky
vylučuje. 10. Sérologické testy i vyšetření HLA mohou být falešně pozitivní i negativní z důvodu
laboratorní chyby. Při přetrvávajícím podezření na celiakii nebo diskrepantních výsledcích
je doporučeno vyšetření opakovat. 11. Léčba celiakie je založena na přísné
celoživotní bezlepkové dietě. Při jejím zahájení je vhodná konzultace specialisty na bezlepkovou
dietu. Non-compliance k dietě hrozí zejména u starších adolescentů. 12. Zahájení
bezlepkové diety před dokončením diagnostiky celiakie je zcela chybné. 13. Plošný screening celiakie není v našich
podmínkách opodstatněný. K cílenému screeningu jsou indikováni pacienti s definovanými
symptomy, asociovanými onemocněními a příbuzní 1. stupně. 14. Délka kojení a věk v
době zavedení lepku do výživy kojenců neovlivní riziko rozvoje celiakie v dětském věku. Zdroj: Frühauf P., Bronský J., Dědek P.,
Nevoral J., Kotalová R., Sýkora J., Szitányi N., Šebková A., Zahradníček L.: Celiakie – doporučený postup pro diagnostiku a terapii u dětí a dospívajících, PČes-slov Pediat 2016; 71 (3): 175–183 |