IgG celkový_S |
IgG celkový (S; % [g/l] nefelometrie) |
Odběr do: | Plast s akcelerátorem srážení (se separačním gelem) |
Materiál: | Krev venózní |
Maximální doba doručení do laboratoře: | 6 [hodina] při 20 °C |
Provádíme: |
Dostupnost rutinní: | Pondělí až pátek |
Odezva rutinní: | výsledek vyšetření do 14 dní od přijetí vzorku |
Stabilita po preanalytické úpravě: |
při 20 -25 °C: | 1 | [den] |
při 4 - 8°C: | 1 | [týden] |
při -20°C: | 12 | [týden] |
Pokyny k preanalytické úpravě vzorku: |
Krev nechat srazit cca 20 minut v místě odběru při pokojové teplotě, do laboratoře dopravit nejpozději za 6 hodin po odběru. |
Referenční rozmezí: |
Věk od | Věk do | DRM | HRM | Jedn. | Další údaje | |
0D | 4T 2D | 7,00 | 16,00 | g/l | ||
1M | 2M 30D | 2,5 | 7,5 | g/l | ||
3M | 5M 28D | 1,8 | 8,0 | g/l | ||
5M 29D | 11M 30D | 3,0 | 10,0 | g/l | ||
1R | 2R 364D | 3,5 | 10,0 | g/l | ||
3R | 5R 364D | 5,00 | 13,00 | g/l | ||
6R | 9R 364D | 6,00 | 13,00 | g/l | ||
10R | 12R 365D | 7,00 | 14,00 | g/l | ||
13R | 99R+ | 7,00 | 16,00 | g/l |
|
Zdroj referenčních mezí: |
Výrobcem reagencií - firmou Siemens - doporučená referenční rozmezí pro stanovení celkového IgG na nefelometru BN ProSpec. |
Analytické snížení: |
Výsledky stanovení IgG snižují: cyklosporin, etanol, depersolon, hyperstat, kryoglobuliny, kouření, makroglobuliny, plasmaferéza, sodanton, těhotenství, toluen, aj. |
Analytické zvýšení |
Chylosa, výsledky stanovení dále IgG zvyšují: hemoglobin (> 5 g/l + 10 %), výfukové plyny, aj. |
Interference: |
Stanovení ruší lipémie, bilirubinémie a hemolýza. |
Další informace: |
Abstrakt IgG je jedna ze tříd imunoglobulinů, účastní se všech typů imunních
reakcí, aktivuje komplement, jeho Mr je 150 kDa. Sledování hladin IgG má význam hlavně u diagnostiky
imunodeficiencí a substituční terapie imunoglobuliny. Role v
metabolismu IgM zajišťují ochranu organismu u primárních (primární protilátkou
zprostředkovaná odpověď) infekcí. IgG jsou sekundární protilátkou u infekcí, které již organismus prodělal (sekundární
protilátková odpověď). Zhruba polovina všech IgG je v plazmě, druhá polovina je v tělesných tekutinách. Při
elektroforetickém dělení bílkovin séra IgG jsou lokalizovány v gama frakci. Za normálních okolností IgG2 a IgG4
migrují společně k anodě a IgG1 a 3 ke katodické části gama frakce. Fetální IgG z mateřské krve během
prvních 20 gestačních týdnů plodu odpovídá zhruba 10% koncentrace Ig (imunoglobulinu) dospělých jedinců. Fetální infekce
během této periody nevedou ke zvýšení hladiny Ig. Mezi 22. a 28. gestačním týdnem věku plodu dochází k výraznému zvýšení
placentární permeability, Ig z mateřské krve přechází do plodu a hladina Ig plodu se vyrovnává hladině Ig matky.
Koncentrace IgG1,3,4 jsou stejné u plodu jako matky zatímco IG2 je nižší. Po obdržení maternálních imunoglobulinů se
zvyšuje cirkulace v plodu s poločasem 30 dní. Tato koncentrace přetrvává až do 3 až 4 měsíce po porodu (3,5-4
g/l). Než syntézu Ig zcela samostatně převezme novorozený organismus překrývají se hladiny mateřského a vlastního Ig,
kdy koncentrace celkového Ig u novorozence na konci 1. roku je 7 až 8 g/l. Syntéza IgG je závislá na vyzrávání
imunitního systému, vytváření antigenní odpovědi po přirozené expozici antigenům. Jedná se o proteinové antigeny
(v bakteriích, virech) vedoucí k IgG1,3 syntéze a indukované CD4+ buňkami, sacharidové antigeny (enkapsulované
bakterie jako pneumokokové kmeny, streptokoky skupiny A, H, influenza viry) reagující zmnožením IgG2 a částečně IgG1 a
neindukované CD4+ buňkami. Na organismus působí i expozice polyvalentními antigeny charakteru parazitů, hmyzu, hadích
jedů, potravinových alergenů, které působí jako chronická antigenní stimulace na produkci IgG4. IgG4 protilátky
stejně jako IgE se váží na povrchové receptory mastocytů a stimulují tvorbu IgG1 a 3 tvorbu autoprotilátek.
Zdroj (syntéza,
příjem) V séru zdravých jedinců se nachází všechny třídy imunoglobulinů: IgG, IgA, IgM,
IgD, IgE ve fyziologické koncentraci. IgG má 4 podtřídy, u IgA a IgM jsou známy dvě podtřídy.
Distribuce v organismu, obsah ve
tkáních IgG se vyskytuje ve 4 třídách. IgG1 je zastoupeno v 60-75%, IgG2 v 15-25%,
IgG3 v 3-6%, IgG4 v 2-6%. Produkce specifických protilátek jednotlivých tříd je závislá na stimulujícím
antigenu. Analyticky se dají stanovovat všechny podtřídy IgG. Způsob vylučování nebo
metabolismus Produkce IgG v jednotlivých podtřídách je regulována interleukiny a částečně
určována i počtem B buněčných subpopulací v tkáních. Například u zdravých jedinců je dominantní podtřídou IgG 1 a 2
v plazmě, v tonzilách dominují cytoplazmatické buňky s produkcí IgG1 a 3. Ve struktuře IgG má velký význam Fc
fragment, který umožňuje vazbu na Fc receptory buněk imunitního systému. Odpovídá za vychytávání bakterií makrofágy,
které jsou atakovány IgG molekulami, kdy Fc fragment IgG se naváže na Fc receptor makrofágů a navázané bakterie na Ig
jsou obalovány a nakonec inkorporovány do makrofágů k destrukci. Mezi buňky s Fc receptory patří i monocyty,
granulocyty, lymfocyty. Katabolismus IgG závisí na jeho plazmatické hladině. Při vyšších hodnotách IgG je clearance
zrychlena až na poločas 11 dní, při nízké syntéze IgG je poločas prodloužen i na 30 dní. Biologický poločas 7-21 dní Omezení Stanovení ruší lipémie, bilirubinémie a hemolýza. Výsledky stanovení IgG snižují: cyklosporin, etanol, depersolon, hyperstat, kryoglobuliny, kouření, makroglobuliny, plasmaferéza, sodanton, těhotenství, toluen, aj. Výsledky stanovení IgG zvyšují: hemoglobin (> 5 g/l + 10 %), výfukové plyny, aj.
Použití pro klinické účely Vyšetření je indikováno při podezření na imunodeficienci především protilátkového typu (primární či sekundární), u stavů spojených s hypergamaglobulinémií (chronická zánětlivá onemocnění, jaterní choroby, systémové imunopatologické choroby, klonání gamapatie).
Literatura Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany 1998 Zdroje informací: Encyklopedie laboratorní medicíny, www.enclabmed.cz |