AbstraktOSN-E

Alfa-1-antitrypsin patří k proteinům akutní fáze. Má 75 geneticky podmíněných variant s různou schopností inhibovat proteinázy (kolagenázy, elastázu, trypsin, chymotrypsin, plazmin).

Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E

Alfa-1-antitrypsin je glykoprotein s molekulovou hmotností 51 kDa. Izoelektrický bod má 4,0. Alfa‑1‑antitrypsin je geneticky velice heterogenní (75 geneticky podmíněných variant – ovšem ne všechny jsou klinicky významné).

Při elektroforéze se alfa-1-antitrypsin pohybuje v oblasti alfa-1. Je to nejvýznamnější bílkovina ovlivňující intenzitu této zóny. Jednotlivé genetické varianty se mohou lišit nejen intenzitou zóny (což je vyvoláno schopností receptoru na membráně hepatocytu rozeznat fyziologické varianty PiM, ale méně citlivě reagovat na ostatní varianty), ale i pohyblivostí (změna pohyblivosti je dána odlišnostmi v primární struktuře a tím i různým povrchovým nábojem).

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

Při rozpadu buňky se do extracelulární tekutiny uvolňují proteázy (plazmin, kolagenázy, elastázy, trombin) a s těmi alfa-1-antitrypsin vytváří komplexy. Vznikem těchto komplexů alfa-1-antitrypsin proteázy inaktivuje. Dalšími proteinázami,které mohou být inaktivovány jsou trypsin, chymotrypsin. Díky malé molekulové hmotnosti alfa-1-antitrypsin může přecházet kapilárami do tkáňové tekutiny, kde proteázy naváže a pak je transportuje do retikuloendoteliálního systému. Zde jsou rychle odbourávány.

Různé genetické varianty alfa-1-antitrypsin mají různou schopnost inhibovat výše zmiňované proteázy. PiMM má nejvyšší aktivitu. Varianta ZZ má pouze 15 % aktivity v séru, SS 60 %, MZ 57,5 %, MS 80 %.

OSN-SZdroj (syntéza, příjem)OSN-E

Alfa-1-antitrypsin je produkován hepatocyty. Denně se syntetizuje 34 mg/kg hmotnosti člověka.

OSN-SDistribuce v organismu, obsah ve tkáníchOSN-E

Alfa-1-antitrypsin se vyskytuje v hepatocytu, makrofázích a monocytech.

OSN-SZpůsob vylučování nebo metabolismusOSN-E

Odbourávání alfa-1-antitrypsinu probíhá v játrech.

Biologický poločasOSN-E

6 – 7 dní

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Asi 70 % populace má relativně sníženou koncentraci alfa-1-antitrypsinu. Asi 0,2 % bělochů má antiproteázovou aktivitu < 40 % (jde o fenotypy SS, SZ). Fenotyp ZZ má v severní Evropě prevalenci 1/1500, v USA 1/3000. U Asiatů je varianta Z velmi vzácná. 95 % populace má fenotyp MM.

Dále hladinu alfa-1-antitrypsinu ovlivňuje (zvyšuje) věk, pohlaví, těhotenství, menopauza. Přítomnost citrátu a EDTA alfa-1-antitrypsin snižuje.

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Zvýšené hodnoty koncentrace alfa-1-antitrypsinu v séru

• akutní zánětlivé choroby – vzestup již za 12 – 24 hodin, maximum 4. – 5. den
• chronické záněty – zvýšení není tak výrazné jako u orosomukoidu
• akutní hepatitida – korelace se závažností stavu pacienta
• chronická hepatitida – pokud nebyla snížená proteosyntéza
• alkoholická cirhóza – na rozdíl od orosomukoidu se zvýší
• u adenokarcinomů a tumorů skvamózních buněk může být alfa-1-antitrypsin > 5 g/l
• nekrózy
• osoby trvale pobývající v znečištěném prostředí

Snížené hodnoty koncentrace alfa-1-antitrypsinu v séru

• u některých geneticky podmíněných variant

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

Pacienti s nízkou aktivitou alfa-1-antitrypsinu (PiZZ) mohou být v prvních týdnech života ohroženi zánětem jater, z kterého se může vyvinout juvenilní cirhóza. U dalších genetických variant může docházet k opakovaným zánětům dýchacích cest, u těžších případů se může projevit chronická plicní obstrukční choroba.

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E  

Alfa-1-antitrypsin je reaktant akutní fáze, proto jeho zvýšení může zamaskovat přítomnost genetické varianty se sníženou antiproteinázovou aktivitou.

Koncentraci α₁-antitrypsinu snižuje vegetariánská dieta.

Koncentraci α₁-antitrypsinu zvyšují kontraceptiva.

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Stanovení alfa-1-antitrypsinu je vhodné při neonatální žloutence s těžším případně delším průběhem, u hepatitid v dětství, u respiračních poruch novorozenců, u opakovaných respiračních onemocnění v dětském věku, u dospělých s hepatitidou a cirhózou jater, u osob trvale se pohybujících v znečištěném prostředí, při náhodně zjištěné změně pohyblivosti nebo intenzity alfa-1 oblasti v elektroforetickém rozdělení bílkovin.

OSN-SLiteraturaOSN-E

• Tietz N.W.: Clinical Guide to Laboratory Tests, 3. vydání, WB Saunders Company, Philadelphia, PA, 1995, p. 663 – 667.
• MURRAY R.K., GRANNER D.K., MAYES P.A.., RODWELL V.W.: Harperova biochemie, H&H, Praha 2001, ISBN 80-7319-0 03-6.
• LOTHAR T.: Clinical Laboratory Diagnostics, 1. vydání, TH-Books Verlagsesellschaft mbH, Frankfurt/Main, 1998, ISBN 3-9805215-4-0.
• MASOPUST J.: Klinická biochemie, Požadování a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum, Praha, 1998, ISBN 80-7184-649-3.
• ENGLIŠ M.: Interpretace elektroforézy plazmatických bílkovin v agarozovém gelu, AVICENUM, Praha, 1992, ISBN 80-201-0 170-5.
• KARLSON, GEROK, GROSS: Pathobiochemie, ACADEMIA, Praha, 1987, 21-041-87.

Zdroje informací:

Encyklopedie laboratorní medicíny, www.enclabmed.cz