OSN-SPoužití pro klinické účely:

Laboratorní testy mají za úkol posoudit, zda je přítomen hyper- či hypokortikalismus, zda má porucha příčinu v onemocnění kůry nadled­vin či nadřazených center a zda je zachována negativní zpětná vazba mezi sek­recí kortizolu a činností nadřazených center. Při hodnocení výsledku je zcela nezbytné počítat s výrazným cirkadiánním rytmem vylučování kortizolu. Sekreci může ovliv­nit stres a anxiózní reakce nemocných.

Většina metod stanovuje celkový kortizol, jehož hladina závisí na koncentraci vazebných bílkovin. Koncentrace transkortinu a s ní i hla­dina celkového kortizolu v séru se mění působením různých vlivů.

Kromě základního vyšetření koncentrace celkového kortizolu v krvi, event. moči se uplatňuje vyšetření volného kortizolu a funkční  testy (dexametazonový supresní test, CRH stimulační test  a další).

 

Zvýšená hladina

-         primární hyperkortikalismus  (hyperplasie nebo nádor kůry nadledvin)

-         sekundární (centrální) hyperkortikalismus (adenom adenohypofýzy -  Cushingova choroba)

případně tzv.terciární hyperkortikalismus (hypotalamus - nadprodukce CRH)

-         ektopická tvorba ACTH u některých nádorových onemocnění (malobuněčný karcinom plic)

-         stres (v těžkých stresových situacích může být hladina řádově vyšší, reakce na funkční stimu­lační i inhibiční testy je zachována)

-         alkoholismus (dexametazonový test odhalí poruchu suprese, normalizace po 4 týdnech abstinence)

-         endogenní deprese (normalizace v období remise nemoci)

-         těžké akutní nebo chronické onemocnění (opakované měření kortizolu s poklesem ukazuje remisi primárního onemocnění)

-         obezita (15% jedinců vykazuje abnormální supresi při dexametazonovém testu, ale normální hodnoty volného kortizolu ve slinách a moči)

-         stavy s vysokou hodnotou estrogenů např. těhotenství, léčba estrogeny, orální kontracepce (estrogeny zvyšují koncentraci transkortinu, volný kortizol v moči a slinách je normální)

 

Snížená hladina

-         primární hypokortikalismus (destrukce kůry nadledvin – autoimunní onemocnění, infekce –dříve často TBC). U některých nemocných bývá hla­dina kortizolu normální, nejsou však schopni v zá­těžových situacích zvýšit jeho sekreci.

-         sekundární hypokortikalismus (příčinou bývá neschopnost hypofýzy produkovat ACTH, vzácně poškození hypotalamu). Hypofýza může být postižena krvácením po porodu, infekcí (tuberkulóza), růstem nádoru z ostatních buněk (prolaktinom), traumatem; může jít i o stav po hy­pofýzektomii či její zničení radioterapií.

-         adrenální insuficience po dlouhodobé terapii glukokortikoidy (vede k atrofii kůry nadledvin)

-         vrozená hyperplasie nadledvin (dědičný defekt syntézy některého z enzymů metabolické dráhy)

 

 Zdroj informací:

1.     Encyklopedie laboratorní medicíny_2012

2.     Racek, J. et al: Klinická biochemie, 2.přepracované vydání. Galén, ISBN 80-7262-324-9.