Použití pro klinické účely:

Diagnostika a monitorace poruch vodno-solné homeostázy a vnitřního prostředí obecně. Vyšetření by mělo být indikováno spolu se stanovením dalších iontů, případně vyšetřením acidobazické rovnováhy.

Sodný kationt je hlavní složkou sloupce kationtů v extracelulární tekutině. Při interpretaci výsledků je nutné brát v úvahu rozdíl mezi koncentrací a zásobou sodného kationtu v organismu. Existují hyponatrémie

s nadbytkem sodíku v organismu a naopak hypernatrémie s deficitem celkové zásoby sodíku. Pouze

z hladiny v séru nelze jednoznačně usuzovat na normální sodíkovou bilanci v organismu, je nutné znát také stav hydratace, přívod a vylučování tekutin a elektrolytů.

Zvýšení koncentrace

- dehydratace z nedostatečného přívodu tekutin nebo z jejich zvýšených ztrát

- nadměrný přívod NaCl (např. infuzemi)

- hyperaldosteronismus

- Cushingův syndrom

- traumata lebky

- vlivem některých léků (např. antibiotik, podávaných jako sodné soli).

Snížení koncentrace

- ztráty trávícím ústrojím (zvracení nebo odsátí obsahu, průjem, střevní píštěle, podávání iontoměničů)

- renální ztráty (polyurické stadium renálního selhání, po některých diuretikách, při diabetické acidóze, insuficienci nadledvin, hypoaldosteronismu)

- ztráty potem

- zvětšení extracelulárního prostoru při intoxikaci vodou a pneumoniích

- těhotenské toxikózy

- respirační alkalóza

- po punkcích rozsáhlého ascitu a u některých nemocných s karcinomy

Zdroj informací:

1. Encyklopedie laboratorní medicíny_2012