Klinika popáleninové medicíny v Praze je jedno z největších popáleninových center s nejdelší tradicí v Evropě. Popáleninové centrum bylo založeno z iniciativy profesora Františka Buriana (zakladatele oboru plastické chirurgie) v Praze v Legerově ulici v roce 1953. V roce 1969 profesorka Radana Königová jako první pochopila nutnost centralizované péče o rozsáhle popálené pacienty a zřídila pro ně speciální oddělení. Do nové budovy v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se Klinika popáleninové medicíny přestěhovala v roce 1983. Statut popáleninového centra byl udělen v roce 1991. V roce 1994 byla založena jednotka intenzívní péče pro dětské pacienty. Popáleninové centrum v Praze bylo prvním pracovištěm v tzv. Východním bloku, které aplikovalo biologickou náhradu kožního krytu – Integru. Pražské popáleninové centrum je součástí integrovaného záchranného systému, určeného k eradikaci následků hromadných neštěstí, včetně radiačních. Specializované popáleninové centrum zajišťuje komplexní a kontinuální péči o pacienty od 0 věku se všemi typy popáleninového traumatu pro spádovou oblast celých Čech. Centrum zajišťuje dlouhodobou, často celoživotní, poúrazovou dispenzarizaci. V ČR upravuje činnost popáleninových center věstník MZ ČR částka 6 z roku 2008 (Traumatologická péče v ČR). Centralizace péče o těžké pacienty rozšiřuje a prohlubuje zkušenosti celého interdisciplinárního týmu specialistů koordinovaného chirurgem-odborníkem v popáleninové medicíně a rekonstrukční chirurgii. Kromě klinické práce je centrum pověřeno pregraduální a postgraduální výukou.
Historie Kliniky popáleninové medicíny k nahlédnutí ZDE (PDF; 1.7 MB)