Procházením těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie od nás a třetích stran zejména za účelem analýzy návštěvnosti. Více informací zde. zavřít
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
kontaktní telefon +420 267 161 111

Informace o krvi

KREV
Krev je tekutá tkáň těla, která protéká cévami a má řadu důležitých funkcí. Mezi hlavní funkce patří přenos látek a to zejména kyslíku a oxidu uhličitého.
SLOŽENÍ
1)    Plazma
- tekutá složka
- 50-67% objemu krve
- 93% objemu = voda, dále obsah cukrů, tuků, minerálů a bílkovin
- funkce: transport živin, látková výměna
- obnova: hodiny až dny
2)    Plazmatické bílkoviny
a)    albumin 
- udržení vody v cévách (krevního objemu), transport hormonů, léků a jiných látek
b)    protilátky (imunoglobuliny)
- obranyschopnost organismu
c)    srážlivé faktory
- zástava krvácení
3)    Buňky
a)    červené krvinky (erytrocyty) 
Červené krvinky žijí v průměru 120 dnů, zanikající krvinky jsou plynule nahrazovány nově tvořenými krvinkami v kostní dřeni. Denně se nahrazuje asi 0,83 % červených krvinek, což znamená v praxi 50 ml krve. Počet červených krvinek u mužů je kolem 5 milionů v mm3 krve, u žen asi 4,5 milionu. Počet se nemění denním rytmem, teplotou, podnebím ani potravou. Zvyšuje se lehce po velmi namáhavé práci a ve vyšších horských polohách. Úkolem červené krvinky je hlavně přenos kyslíku a živin v organismu. Hlavní pohřebiště červených krvinek je ve slezině, která v případě potřeby slouží rovněž jako zásobárna.

b)    bílé krvinky (leukocyty) 
Počet bílých krvinek kolísá normálně od 4-10 tisíc v mm3 krve. Je stejný u mužů i u žen, je méně stálý než počet červených krvinek a má na něj vliv mnoho různých faktorů, zejména nervových a hormonálních. Stoupá po namáhavé práci, bolesti, rozrušení, v horku, těhotenství, po vydatném jídle, při infekci a některých chorobách. Hlavním úkolem bílé krvinky je účast na různých obranných a obnovujících pochodech organismu. Bílá krvinka nemá jednotný typ, rozeznáváme jich několik druhů.

c)    krevní destičky (trombocyty) 
V kostní dřeni se tvoří krevní destičky, které se uplatňují v procesu krevní srážlivosti. Normální počet krevních destiček je od 150 - 400 tisíc v mm3 krve. Životní délka krevní destičky je 5 až 12 dní.

 

KREVNÍ SKUPINY
- na základě znaků (antigenů) přítomných na membráně červených krvinek
- antigeny (znaky), které určují krevní skupinu a Rh faktor, jsou v průběhu života neměnné
- závislé na dědičnosti (přenos od obou rodičů pomocí genů)
- celoživotní (výjimka po transplantaci kostní dřeně)
- v plazmě protilátky proti znakům (antigenům), které člověk na červených krvinkách nemá
- největší význam systém AB0 a Rh, ale existence více než 36 systémů (mohou mít vliv při transfuzi, příjemce proti nim může tvořit protilátky)

1)    Systém AB0
-znaky A a B:
   znak A = krevní skupina A, v plazmě protilátky anti-B
   znak B = krevní skupina B, v plazmě protilátky anti-A
   znak A i B = krevní skupina AB, v plazmě žádné protilátky (univerzální dárce plazmy)
   znak H = krevní skupina 0, v plazmě protilátky anti-A i anti-B (univerzální dárce erytrocytů)
- zastoupení jednotlivých skupin v ČR (geograficky a rasově odlišné):
       A 42%
       0 32%
       B 18%
       AB 8%
- při inkompatibilní krevní transfuzi (např. transfuze skupiny A příjemci skupiny B) dojde k nežádoucí reakci, poškození krvinek a ohrožení života - nutné při transfuzích krevní skupinu respektovat

2)    Systém Rh
- složitější
- nejznámějších 5 znaků C, c, D, E, e
- nejvýznamnější D:
        D přítomen = dárce je Rh + (pozitivní, ČR 85% lidí), 
        D nepřítomen = dárce je Rh – (negativní, ČR 15% lidí)
- protilátky nejsou přirozené, mohou vzniknout v důsledku těhotenství nebo transfuze

3)    další krevní systémy
- např. Kell, Kidd, Duffy, Lutheran, Lewis, S, s, M, N 


HISTORIE
Skupinové systémy erytrocytů AB0 patří mezi nejstarší. První lidské antigeny (3) objevil v roce 1900 Karl Landsteiner, přesnou klasifikaci - včetně skupiny AB publikoval Jan Janský r. 1907, objev dědičnosti skupin učinil v r. 1924 Bernstein. V AB0 systému rozeznáváme základní 4 skupiny 0 - A - B - AB. V krevním séru se vždy vyskytuje protilátka proti tomu antigenu, který není přítomen na vlastním erytrocytu. Stejný antigen a protilátka se nemohou najednou vyskytovat v krvi jedince, takový stav je neslučitelný se životem.

Krevní elementy plynule vznikají a zanikají. Povídačky, že se člověku po sedmi letech mění krev, nejsou pravdivé. Nemusíme se bát, že bychom v nějakém období měli "starou" krev.


Jaký je další osud vaší krve?
Vaše krev je vaku, který velmi dobře znáte. Celá řada operačních a léčebných programů je totiž doslova závislá na krevních přípravcích. Jsou to jednotlivé složky krve - červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky a krevní plazma - které se ve vaku z vaší krví získávají pomocí odstřeďování v centrifuze. Pacienti dostávají z krve pouze ty složky, které jim scházejí. Každá z těchto složek má své přesné léčebné určení a podle něj je dále zpracovávána, balena a expedována. 

Navigace

Copyright © 2010 - 2020 FNKV