Historie

Historie kardiovaskulárních oborů ve Vinohradské nemocnici

Počátky kardiologie ve FNKV sahají do roku 1935, kdy vzniklo lůžkové srdeční oddělení vedené profesorem Stanislavem Mentlem. Ještě o 40 let později se v nemocnici na anginu pectoris podávaly tzv. Mentlovy prášky, složené z luminalu (barbiturát) a výtažku belladony. Profesor Mentl byl v roce 1938 i ministrem veřejného zdraví a tělesné výchovy ve vládě ČSR, dále byl jedním ze zakládajících členů Československé kardiologické společnosti (založena 13. prosince 1929) a v letech 1942 – 1946 byl jejím prezidentem.

Další mimořádnou osobností vinohradské kardiologie byl profesor Vratislav Jonáš. V roce 1942 se stal přednostou I. vnitřního oddělení, od roku 1953 až do své smrti 7. května 1968 stál v čele interní kliniky nově zřízené Lékařské fakulty hygienické. Byl vynikajícím diagnostikem, ale i skvělým učitelem. Úctyhodná monografie Obecná a speciální kardiologie z let 1950 a 1957 dosáhla mezinárodního věhlasu. Publikoval více než 200 vědeckých prací, z kardiologických témat se nejčastěji objevovaly práce zaměřené na endokarditidu, kardiální změny u endokrinopatií, nefritid, hypertyreóz, dále práce zaměřené na hypertenzi a vliv tělesného cvičení na oběhový systém.

Nejznámějšími žáky profesora Jonáše byli prof. Pavel Kozák a prof. Vlastimil Víšek. Profesor Kozák (1922 – 2003) se věnoval především neinvazivním kardiologickým vyšetřovacím metodám. Byl průkopníkem tehdy začínajících mechanokardiografických metod a systolických časových intervalů, jako jeden z prvních se začal věnovat i echokardiografii. Profesor Víšek byl v letech 1970–1990 přednostou II. Interní kliniky, umístěné v nově postaveném pavilonu S. Postupně zde vybudoval moderní interní kliniku, byl skvělým manažerem. Stěžejním úsekem jeho kliniky bylo kardiologické pracoviště, které obsahovalo kompletně vybavenou a výborně fungující koronární jednotku. Byl ve své době i velmi dobrým organizátorem a učitelem – kromě přednosty kliniky zastával dlouhou dobu i funkci děkana lékařské fakulty.

Josef Flek koncem šedesátých let 20. století v pavilonu E vytvořil monitorovaná lůžka – zárodek pozdější moderní koronární jednotky – a v roce 1974 založil pojízdnou koronární jednotku – pionýrskou předzvěst dnešních plně vybavených vozů záchranné služby. Ta svážela do pavilonu S  nemocné s akutním infarktem myokardu z Prahy 3 a 10. Na každý výjezd jel lékař, řidič a medik-sanitář. Ve funkci mediků-sanitářů pracovala řada pozdějších slavných lékařů a profesorů - např. Rudolf Špaček, Bohumil Seifert, Jan Holeček, Jan Tošovský, Jiří a Petr Widimští a další.

V roce 1978 nahradil předčasně zesnulého J. Fleka ve funkci vedoucího kardiologie na II. interní klinice Václav Červenka, který přišel z Ústřední vojenské nemocnice. Pod jeho vedením a za velké podpory přednosty kliniky V. Víška se kardiologie začala dále velmi dynamicky rozvíjet. V roce 1979 klinika získala jako první v Československu dvourozměrný echokardiograf, 1981 byla založena nová laboratoř invazivní kardiologie. 1982 zde poprvé v tehdejším Československu V. Červenka provedl první intervenční léčbu akutního infarktu myokardu intrakoronární trombolýzou, od r. 1984 pak zde byly prováděny PTCA. 1984 také vyšla první česky psaná učebnice echokardiografie (P. Gregor, P. Widimský).

Během roku 1990 V. Víška v čele II. interní kliniky vystřídal Michal Anděl. V roce 1991 byl zahájen program trvalé kardiostimulace (S. Hrdlička, M. Herold). Koncem roku 1991 pověřil prof. Anděl vedením kardiologie na II. interní klinice Pavla Gregora (neinvazivní kardiologie, standardní lůžka) a Petra Widimského (invazivní kardiologie, koronární jednotka).  Petr Widimský se v té době právě vrátil z ročního výzkumného pobytu v Nizozemsku a v letech 1992–1994  několikrát v Nizozemí absolvoval výcvik v intervenční kardiologii. V roce 1993 zahájil P. Widimský program primárních PCI u infarktu myokardu. Návazně pak od 1. 10.  1995 byla v nemocnici zcela opuštěna trombolytická léčba infarktu a zavedeny nonstop služby pro provádění primární PCI jako jediné reperfuzní léčebné metody u infarktu myokardu. Jednalo se o první pracoviště v ČR, kde bylo toto zavedeno pro 100% nemocných s infarktem s elevacemi ST. Pozdější výsledky studie PRAGUE, zorganizované prof. Widimským, byly plně akceptovány i v mezinárodním měřítku a staly se součástí českých i zahraničních doporučení. Zásluha Petra Widimského byla v tomto směru oceněna nejvyšším vyznamenáním Evropské kardiologické společnosti – Zlatou medailí - a dále nejvyšší národní cenou ČR za vědu – Česká hlava.

Po několikaletém úsilí se P. Widimskému podařilo prosadit koncepci samostatné kardiologie. Dnem 1.srpna 2001 byla ve FNKV zřízena nová klinika – nejprve nesla název III.interní – kardiologická klinika, později pak Kardiologická klinika. Klinika spojila tři kardiologická oddělení: největší ze II. Interní kliniky (P. Widimský, P. Gregor, M. Herold a další) se dvěma menšími - z I. interní kliniky (R. Špaček) a z bývalé nemocnice Ministerstva vnitra Na Míčánkách (V. Bufka). Se svými 100 lůžky se jednalo o největší lůžkovou kardiologii v ČR. Přednostou byl jmenován prof. Petr Widimský a kliniku vedl více než 20 let - do 31.3.2022, kdy ve věku 68 let dobrovolně z této pozice odstoupil (pokračuje však ve funkci vedoucího lékaře Kardiocentra). Od 1.4.2022 byl přednostou Kardiologické kliniky jmenován prof. Petr Toušek.

Pokud jde o cévní chirurgii a kardiochirurgii, je nutno se znovu vrátit do šedesátých let 20. století. Tehdy se datují i počátky cévní chirurgie na Chirurgické klinice FNKV (vedené prof. Polákem), spojené s osobou prof. Vladimíra Nahodila. Nahodil na počátku 70. let publikoval dvě monografie o cévní chirurgii – první svého druhu v Československu. Jeho pokračovateli byli dr. Josef Kalný a později dr. Martin Bernat. Největší rozvoj cévní chirurgie nastal až po roce 2010 s příchodem doc. Petera Baláže.

Fenomenální chirurg prof. Emerich Polák (přednosta vinohradské chirurgie v letech 1935–1971) se mimo jiné věnoval hrudní chirurgii podle technických možností té doby. Operace mitrálních stenóz na zavřeném srdci (komisurolýzy) prováděl na Vinohradech krátce se svými žáky dr. Vladimírem Vojtíškem a dr. Antonínem Kosteleckým. Skutečný začátek kardiochirurgie ve FNKV je však spojen až s datem 5. října 1995, kdy bylo nově zřízeno kardiochirurgické oddělení (později změněné na kliniku), které vybudoval mladý kardiochirurg z IKEM prof. Zbyněk Straka za velké podpory tehdejší ředitelky nemocnice Zuzany Roithové. Po úmrtí prof. Straky (2017) se stal přednostou Kardiochirurgické kliniky doc. Petr Kačer.

Období 1995-2022 znamenalo mimořádné akademické aktivity celého Kardiocentra. V tomto období bylo celkem 8 lékařů z Kardiocentra jmenováno profesory (P. Gregor, P. Widimský, Z. Straka, T. Vaněk, R. Špaček, Z. Moťovská, P. Toušek, P. Osmančík) a další dva profesoři v Kardiocentru pracovali přechodně před svým jmenováním (F. Málek a P. Ošťádal). Dalších 30 lékařů obhájilo tituly PhD, někteří z nich poté úspěšně habilitovali.