Vědecké aktivity

Vědecké aktivity  

Diabetologické centrum je aktivní na vědecko-výzkumném poli. Výzkum probíhá jednak na ambulantním segmentu a jednak na oddělení klinického výzkumu, které bylo do roku 2020 součástí centra. Výzkum probíhá ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou a je podporován institucionálními prostředky nemocnice i univerzity. Diabetologické centrum je součástí univerzitního Centra pro výzkum diabetu, metabolizmu a výživy. Naši lékaři a lékařky jsou školiteli postgraduálního studia v biomedicíně a v centru je aktuálně 7 postgraduálních studentů.

Výzkumné zaměření centra je zejména na problematiku inzulínové rezistence a možnosti jejího ovlivnění, intestinální mikrobiom a metabolom ve vztahu ke stravě a metabolickým rizikům, výzkum rostlinných diet, MODY diabetes, centrální regulace příjmu potravy a výživa u syndromu diabetické nohy.

Akademický výzkum

Metabolizmus hostitele nádorového onemocnění a nádorová kachexie, projekt PAMIR a NETOPIR (Michal Anděl, Jan Gojda)

Onkobiom u pacientů s nádorovým onemocněním, projekt CASSIOPEA

V současné době probíhá na oddělení program komplexní perioperační péče o pacienty s nádorem pankreatu a kolorektálního karcinomu. Cílem projektu je charakterizace komplexního vztahu mezi hostitelem, tukovou tkání a nádorem. Projekt je realizován v úzké spolupráci s klinikou Chirurgie, Patologie, Ústavem patofyziologie, laboratoří tukové tkáně 3LF a Fyziologickým ústavem AVČR.

Endokrinní odpověď hostitele neuroendokrinních nádorů GIT, projekt NETOPIR (Jana Kamišová)

Projekt zkoumá, do jaké míry je neuroendokrinní složka nádoru trávicí trubice zodpovědná za humorální odpověď na celotělové úrovni.

Možnosti predikce pooperačního rizika onkochirurgicky nemocných pomocí funkčních testů (Erik Vokatý)

Projekt navazuje na komplexní perioperační program. V rámci vyšetření je sledována funkční zdatnost, ventilační kapacita v zátěži, schopnost práce v anaerobním pásmu a další parametry, které mohou ovlivnit perioperační průběh. Na projektu spolupracujeme s klinikou rehabilitace, která dále program rozvíjí o prerehabilitaci.

Vliv rostlinné diety a vlákniny na intestinální mikrobiom/metabolom, projekt TRIEMA (Magdaléna Procházková, Jan Gojda)

Projekt se zabývá studiem změn mikrobiomu/metabolomu střevního a inzulínové senzitivity po expozici dietní vlákninou. Jeho cílem je identifikování klíčových metabolomických signatur asociovaných s pozitivní metabolickou odpovědí na dietní vlákninu. Projekt je realizován v úzké spolupráci s Centrem Experimentální Medicíny, IKEM.

Vybrané nutriční faktory v rozvoji metabolického syndromu a zdravotní účinky rostlinných diet (Jan Gojda, Eliška Selinger)

Pracovníci oddělení jsou zakládajícími členy evropské sítě pro studium účinků rostlinných diet VESNA (Academic Networ for the Studies of Vegan Diets). Oddělení vede kohortu veganů (lidí na exkluzivní rostlinné dietě). V minulosti jsme studovali citlivost na inzulín u populace veganů, její vztah k mitochondriální respiraci v kosterním svalu a metabolizmu tukové tkáně, a úlohou větvených aminokyselin v tomto vztahu. Aktuálně se zabýváme zdravotními aspekty čistě rostlinné stravy, vlivem na střevní mikrobiom a energetický metabolizmus.

Patofyziologie časných stadií dysfunkce beta buněk, projekt PANDA (Radka Szotkowská, Jan Gojda)

Cílem projektu je popsat, do jaké míry je porucha perfúze slinivky spojena s rozvojem diabetu. Jaký je vztah mezi perfúzí, pankreatickou depozicí lipidů a inzulínovou rezistencí.

Centrální regulace příjmu stravy (Ludmila Brunerová)

Vybraným mechanizmům centrální regulace příjmu potravy jsme se věnovali v letech 2005 až 2014 a pomocí funkčních testů jsme prokázali vztah mezi centrální dopaminergní aktivitou a metabolickými parametry.

Micro-RNA u karcinomu pankreatu (Pavel Škrha)

Prognóza karcinomu pankreatu zůstává přes medicínské pokroky velmi špatná. Pětiprocentní pětileté přežití je dáno zejména pozdní diagnostikou onemocnění a absencí vhodných markerů. Kombinace miRNA se současným markerem CA 19-9 dokáže zpřesnit diagnostiku i u časných forem. Marker miR-423 velmi spolehlivě detekuje jindy obtížně diagnostikovaný karcinom v terénu chronické pankreatitídy.

MODY diabetes (Jana Urbanová)

Po značnou dobu probíhala v rámci Centra pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy systematická vědecká činnost v oblasti molekulárně-genetické diagnostiky MODY (Maturity-Onset Diabetes of the Young). Na jejím vzniku se podílela Dr. Zdeňka Bazalová (Procházková) a RNDr. Blanka Rypáčková, doc. Ludmila Brunerová, a následně rozvíjela také doc. Jana Urbanová a doc. Petr Heneberg.

Paralelně s praktickou klinickou činností zaměřenou na molekulárně genetickou diagnostiku MODY probíhala také vědecká práce soustřeďující se na detailní aspekty diferenciální diagnostiky MODY a ostatních typů diabetu (výskyt specifických ostrůvkových autoprotilátek u MODY) či léčby MODY (farmakologické studie mapující podstatu hypersenzitivity k derivátům sulfonylurey – lékům první volby – u pacientů s HNF1A-MODY a HNF4A-MODY).

Výsledky studie prokazující výskyt ostrůvkových autoprotilátek u pacientů s MODY jsou citovány ve Standards of Diabetes Care (doporučení týkající se diagnostiky a klasifikace diabetu) od roku 2017. Disertační práce zpracovávající tuto problematiku byla v roce 2018 nominována na Bolzanovu cenu Univerzity Karlovy.

V současné době se činnost zaměřuje na publikování a praktické využití vědeckých poznatků v rámci širší diferenciální diagnostiky MODY a jiných typů diabetu.

Osteoporóza u dialyzovaných pacientů (Ludmila Brunerová)

V posledních pěti letech se v osteologii a nefrologii obrací pozornost ke kostnímu postižení u pacientů s chronickým onemocněním ledvin. V této oblasti jsme významně přispěli k uznání osteoporózy-asociované s chronickým onemocněním ledvin jako klinicky relevantní jednotky, její diagnostiku a návrh léčby.