Dětská alergologie

Objednávání do odborných ambulancí
Telefonicky:
Po - Pá: 7:00 - 9:00
+420 267 16 2555, 2854, 3780

MUDr. Iva Nováková

Ordinační hodiny:
Pondělí: 8:30 - 15:00 hod.
Úterý: 8:30 - 15:00 hod.

MUDr. Magdaléna Srbová

Ordinační hodiny:
Pondělí: 8:00 - 12:00 hod.
Středa: 8:30 - 17:00 hod.
Čtvrtek: 8:30 - 12:00 hod.

Onemocnění alergického původu neustále přibývá. Alergik má ve své genetické výbavě danou určitou vlohu k přehnané reakci na běžné součásti světa, který nás obklopuje. Tato genetická vloha se více nebo méně projeví v závislosti na negativním vlivu zhoršujícího se stavu životního prostředí (ovzduší, voda potraviny ...). Imunitní systém organismu je schopen vytvářet různé typy alergických reakcí, z nichž nejčastější je atopická reakce. Právě u ní má důležité místo dědičnost. Např. jsou-li oba rodiče atopici, je pravděpodobnost narození dítěte s atopií 70%.

Příznaky, které přivádějí pacienty do alergologických ordinací, mohou být různorodé: chronická nebo opakující se rýma, kýchání, záněty spojivek, dlouhotrvající kašel, pocity nedostatku vzduchu, tíže na hrudníku, pískavé dýchání v klidu či při námaze, únava se zvýšenými teplotami, ekzémy, kopřivky, časté záněty dolních i horních cest dýchacích, bolesti břicha, průjmy, bolesti hlavy a další. Příčinou všech těchto obtíží může být konkrétní látka neboli alergen, s nímž přichází člověk do styku. Nezanedbatelný vliv na propuknutí příznaků choroby mohou mít různé další faktory: virová infekce, počasí, špatný duševní stav, zhoršení znečištění vzduchu oxidy síry, dusíku, ozonem či prachem, některé léky, plyny ze sprejů, cigaretový kouř, prach z křídy. Je dobré, když si pacient je schopen uvědomit, zda své potíže pociťuje celoročně nebo jen v určitém ročním období. Z toho lze částečně usuzovat na to, jaké příčinné alergeny by u něj mohly přicházet v úvahu, což se pak definitivně potvrdí alergologickým vyšetřením. Jestliže si pacient uvědomí, co mu škodí, může pak sám učinit první kroky v léčbě své alergické choroby odstraněním alergenů z prostředí, ve kterém žije. Bez toho nemůže být další léčba v alergologické ordinaci úspěšná. Nejčastějšími alergeny při celoročních obtížích mohou být roztoči, alergeny domácích zvířat, domácí plísně, potraviny.

• Jak se bránit milionům všudypřítomných roztočů, kteří nás obklopují v naších bytech a jsou hlavní součástí domácího prachu:
  denně větrat lůžkoviny
  prát každých 14 dnů povlečení ve vodě nad 55°C
  peří nahradit dutým vláknem
  matrace povléci do snímatelných pracích obalů
  teplotu v ložnici udržovat do 20°C a vlhkost do 40-50%
  zbavit se koberců, závěsů, čalouněného nábytku
  vysávat prach centrálním vysavačem nebo vysavačem s filtry a uzavřeným okruhem
  odstranit domácí květiny a další ozdoby, které jsou lapači prachu
  plyšové hračky 1x týdně uložit na 24 hodin do mrazničky, poté vyprat a usušit
  používat čističku vzduchu
• Jak se bránit zvířecím alergenům (kůže, srst, moč a sliny zvířat jsou zdrojem agresivních alergenů):
  nepořizovat do domácnosti alergika zvíře
  je-li zvíře již součástí rodiny, nemá alespoň pobývat v ložnici alergika
  1x týdně zvíře vykoupat, usušit
  používat čističku vzduchu
  Jak se bránit domácím plísním:
  vyřešit vlhkost v bytě (důkladné větrání, ev. stavební úpravy)
  ve vlhkých místnostech nepokrývat podlahu koberci
  netapetovat zdi
  nepoužívat zvlhčovače vzduchu
  nesušit prádlo v bytě
  odstranit květináče s hlínou, která je zdrojem plísní
  včas likvidovat plesnivé potraviny, odpadky
  vyhýbat se potravinám, jejichž přirozenou součástí jsou plísně - sýry, kyselé mléko, jogurty, pivo, víno, sušené ovoce, džusy
• Jak se bránit alergizujícím potravinám (mléko kravské, kozí, sojové, vejce, ovoce, zelenina, kakao, ořechy, luštěniny, ryby):
  co nejdéle dítě kojit (určitě do 6. měsíce věku)
  alergické těhotné ženy by ve druhé polovině těhotenství neměly jíst nejčastěji alergizující potraviny
  potraviny, na něž je člověk alergický, nejíst vůbec
  zjišťovat složení potravinářských výrobků (např. skryté burské ořechy v sušenkách)
  pozor na konzervační látky, barviva (glutamát, kyselina benzoová, siřičitany)

Sezónní alergie
Nejčastější příčinou sezónní alergie jsou pyly stromů, travin, plevelů. Pylová sezóna začíná u nás v únoru a končí v říjnu. V jarním období se uplatňují pyly stromů (bříza, olše, líska...), v pozdním jaru a v létě a na podzim pyly plevelů (např. pelyněk, brosie). Pyly těchto rostlin mají význam pro alergiky, protože jsou i na obrovské vzdálenosti přenášeny větrem, a dochází k jejich opylení. Méně nebezpečné jsou rostliny, kde opylování zajišťuje hmyz.

Jaká opatření jsou vhodná v pylové sezóně:

• větrat hlavně ráno, kdy je koncentrace pylů v ovzduší nejmenší
• během dne větrat raději přes sousední místnost nebo přes mokré prostěradlo
• používat čističku vzduchu
• pobyt venku zejména za suchého, větrného počasí zvláště ve spojení s tělesnou námahou omezit venku pobývat hlavně v dešti
• po návratu domů se převléknout z venkovního do domácího oděvu, umýt si obličej, častěji si mýt vlasy
• dbát na každotýdenní sekání trávy, trávu nesušit, ale hned likvidovat
• vybrat si vhodný termín přímořské či horské rekreace dle průběhu tamní pylové sezóny (http://www.alergie.cz)
• pozor na med-může obsahovat pylové alergeny
• pozor na ovoce a zeleninu, může existovat zkřížená alergie s pyly stromů, travin, plevelů
• pozor na suché květiny, i ty mohou obsahovat pyl

Alergologické vyšetření v naší ambulanci zahrnuje:

• PRICK testy se vzdušnými či potravinovými alergeny.
  Na vnitřní stranu předloktí se nakape řada alergenů, do každé kapičky se zatlačí kopíčkem z umělé hmoty a vyčká se asi 30 minut na vznik zarudnutí a pupenu kolem místa vpichu.
• Spirometrické vyšetření
  Zkoumá funkci dýchacích cest zhodnocením kvality výdechu a nádechu do speciálního přístroje. Počítačový program potom výsledek vyhodnotí porovnáním s normálními hodnotami. K vyšetření je třeba znát věk, váhu a výšku pacienta. Toto vyšetření je zejména důležité pro stanovení diagnosy a sledování léčby průduškového astmatu.
• Odběr krve ze žíly
  Krev odesíláme do imunologické laboratoře, kde se stanovují určité parametry, podle nichž si lze udělat představu o stavu imunity a alergie každého jedince.
  Dále dle potřeby můžeme pacienta odeslat na další vyšetření: rentgenové, ušní, nosní, krční, plicní, scintigrafické vyšetření jícnu apod.

Na základě údajů sdělených pacientem a výsledků výše uvedených vyšetření pak stanovíme diagnózu a doporučíme příslušnou léčbu, jejíž účinek pak sledujeme při kontrolních vyšetřeních, jejichž frekvence se řídí zdravotním stavem pacienta.